Alergie na kosmetiku je stále častějším problémem, který postihuje miliony lidí po celém světě. S rostoucí oblibou kosmetických produktů, od krémů přes make-up až po vlasovou péči, se zvyšuje i riziko kožních reakcí.
Obsah
Nejčastější příčiny alergií na kosmetiku
Jak vybrat bezpečnou kosmetiku
Článek poskytuje podrobný pohled na alergie na kosmetiku, jejich příčiny, příznaky, diagnostiku a prevenci. Zároveň nabízí praktické tipy, jak se vyhnout podráždění pokožky a jak vybrat vhodné kosmetické produkty. Cílem je nejen informovat, ale také pomoci čtenářům lépe porozumět tomu, jak chránit svou pokožku a minimalizovat rizika.
Upozornění: Obsah na GymClothes.cz má být informativní povahy, ale neměl by být považován za lékařskou radu. Při zahájení nového tréninkového režimu nebo diety je vždy dobré poradit se s důvěryhodným lékařem. Nejsme lékařský zdroj. Názory a články na tomto webu nejsou určeny k diagnostice, prevenci nebo léčbě zdravotních problémů. Nenahrazují konzultaci s kvalifikovaným lékařem.
Co je alergie na kosmetiku?
Alergie na kosmetiku je imunitní reakce těla na určité složky obsažené v kosmetických produktech. Když pokožka přijde do kontaktu s alergenem, imunitní systém může reagovat nadměrně, což vede k různým kožním projevům, jako je zčervenání, svědění nebo vyrážka. Podle výzkumu postihují alergické reakce na kosmetiku přibližně 10–15 % populace, přičemž ženy jsou častěji zasaženy kvůli vyššímu používání kosmetických produktů [1].
Alergie se liší od podráždění kůže, které je obvykle způsobeno mechanickým nebo chemickým poškozením kůže bez zapojení imunitního systému. Rozlišení mezi alergií a podrážděním je klíčové pro správnou léčbu a prevenci.
Druhy kožních reakcí na kosmetiku
Kožní reakce na kosmetiku lze rozdělit do několika kategorií:
-
Alergická kontaktní dermatitida (AKD): Tato reakce nastává, když imunitní systém rozpozná složku kosmetiky jako alergen. Příznaky zahrnují zčervenání, svědění, otok a někdy i puchýře. Výzkum uvádí, že AKD je nejčastější formou alergie na kosmetiku a postihuje přibližně 1–3 % populace [2].
-
Podráždění kůže (iritační kontaktní dermatitida): Tato reakce není alergická, ale způsobuje ji přímé poškození kůže chemickými látkami, například agresivními čisticími prostředky. Příznaky zahrnují pálení, zarudnutí a suchost.
-
Fototoxická nebo fotoalergická reakce: Tyto reakce se objevují, když složky kosmetiky reagují s UV zářením. Například některé parfémy nebo esenciální oleje mohou při vystavení slunci způsobit zarudnutí nebo pigmentové skvrny [3].
-
Kontaktní kopřivka: Méně častá reakce, při které se na kůži objevují pupeny podobné kopřivce, často doprovázené svěděním.
Nejčastější příčiny alergií na kosmetiku
Kosmetické produkty obsahují širokou škálu složek, z nichž mnohé mohou vyvolat alergickou reakci. Mezi nejčastější alergeny patří:
Parfémy a vůně
Parfémy jsou jednou z hlavních příčin alergických reakcí. Obsahují směs chemických látek, jako jsou esenciální oleje nebo syntetické vonné složky, které mohou dráždit kůži. Výzkum uvádí, že přibližně 30 % alergických reakcí na kosmetiku je způsobeno vůněmi [4]. Mezi běžné alergenní složky patří linalool, limonene nebo geraniol.
Konzervanty
Konzervanty, jako je methylisothiazolinone (MI) nebo parabeny, se používají k prodloužení trvanlivosti kosmetiky. Výzkum zjistil, že MI je jedním z nejčastějších alergenů v kosmetice a jeho prevalence v produktech roste [5].
Barviva
Barviva, zejména parafenylendiamin (PPD) používaný v barvách na vlasy, jsou známými alergeny. Výzkum zjistil, že PPD způsobuje alergické reakce u přibližně 6 % uživatelů barviv na vlasy [6].
Kovy
Některé kosmetické produkty, zejména oční stíny nebo rtěnky, mohou obsahovat stopy kovů, jako je nikl nebo kobalt, které jsou častými alergeny [7].
Alkohol a rozpouštědla
Alkohol a některá rozpouštědla mohou vysušovat kůži a zvyšovat její citlivost, což usnadňuje pronikání alergenů. To může být problém zejména u aktivních jedinců, kteří kombinují kosmetiku s nošením dámského fitness oblečení, protože tření a pot mohou zvýšit podráždění pokožky vystavené těmto látkám.
Příznaky alergie na kosmetiku
Autor fotografie: Tugrul Kurnaz/pexels.com
Příznaky alergie na kosmetiku se mohou lišit v závislosti na typu reakce a citlivosti jedince. Mezi nejčastější příznaky patří:
-
Zčervenání a podráždění: Kůže může být zarudlá, teplá nebo citlivá na dotek.
-
Svědění a pálení: Tyto pocity jsou často prvním signálem alergické reakce.
-
Vyrážka nebo pupínky: Mohou se objevit drobné červené skvrny nebo puchýřky.
-
Otok: V závažnějších případech může dojít k otoku kůže, zejména kolem očí nebo rtů.
-
Suchost a loupání kůže: Chronické vystavení alergenům může vést k vysušení a olupování kůže.
V některých případech může dojít k systémovým reakcím, jako je dušnost nebo otok hrdla, což vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Takové reakce jsou však vzácné a většinou se vyskytují u lidí s přecitlivělostí na konkrétní složky [8].
Diagnostika alergií na kosmetiku
Pokud máte podezření na alergii na kosmetiku, je důležité vyhledat odborníka, obvykle dermatologa. Diagnostika obvykle zahrnuje následující kroky:
Anamnéza
Lékař se bude ptát na vaše příznaky, kosmetické produkty, které používáte, a na to, kdy se reakce objevila. Důležité je zmínit, zda se příznaky objevují pouze na určitých místech (například na obličeji) nebo po použití konkrétního produktu.
Náplasťové testy
Náplasťové testy jsou standardní metodou pro identifikaci alergenů. Malé množství potenciálních alergenů se aplikuje na kůži (obvykle na záda) a sleduje se reakce po 48–96 hodinách. Výzkum ukazuje, že náplasťové testy jsou účinné v 80 % případů při identifikaci alergenů [9].
Eliminace produktů
Dermatolog může doporučit dočasné vyřazení určitých produktů, aby se zjistilo, který z nich reakci způsobuje. Tento proces může být zdlouhavý, ale je účinný.
Prevence alergií na kosmetiku
Prevence je klíčem k minimalizaci rizika alergických reakcí. Zde je několik praktických tipů, jak chránit svou pokožku:
Čtěte etikety
Vždy si přečtěte složení kosmetických produktů. Hledejte produkty označené jako „hypoalergenní“ nebo „bez parfemace“, i když tyto označení nezaručují absenci alergenů. Evropská unie vyžaduje, aby bylo na obalech kosmetiky uvedeno 26 běžných alergenů, což usnadňuje jejich identifikaci [10].
Testujte nové produkty
Před použitím nového produktu proveďte test na malé ploše kůže (například na vnitřní straně předloktí). Počkejte 24–48 hodin, abyste zjistili, zda se objeví reakce.
Vyhněte se známým alergenům
Pokud víte, že jste alergičtí na určité složky, jako je PPD nebo MI, vyhněte se produktům, které je obsahují. Aplikace jako „Think Dirty“ nebo „SkinSafe“ vám mohou pomoci analyzovat složení produktů.
Používejte přírodní nebo minimalistické produkty
Produkty s menším počtem složek mají nižší pravděpodobnost vyvolání reakce. Přírodní kosmetika může být alternativou, ale i tyto produkty mohou obsahovat alergeny, jako jsou esenciální oleje.
Chraňte kůži před sluncem
Pokud používáte produkty obsahující fotosenzitivní složky, vždy naneste opalovací krém s vysokým SPF, aby se minimalizovalo riziko fototoxických reakcí.
Léčba alergií na kosmetiku
Autor fotografie: Dmitri Koshelev/pexels.com
Pokud se alergická reakce již objevila, je důležité jednat rychle:
-
Okamžité opatření: Opláchněte postiženou oblast vlažnou vodou a jemným čisticím prostředkem bez parfemace. Vyhněte se drhnutí kůže, které může zhoršit podráždění.
-
Hydratace: Použijte hypoalergenní hydratační krém, který pomůže obnovit kožní bariéru. Produkty s obsahem ceramidů nebo kyseliny hyaluronové jsou často doporučovány [11].
-
Kortikosteroidy: U mírných až středně těžkých reakcí může lékař předepsat kortikosteroidní krém, jako je hydrokortizon, k úlevě od zánětu.
-
Antihistaminika: Pokud je svědění silné, mohou být předepsána antihistaminika k potlačení alergické reakce.
-
Konzultace s lékařem: Pokud příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, vyhledejte dermatologa. V některých případech může být nutná systémová léčba.
Jak vybrat bezpečnou kosmetiku
Výběr vhodné kosmetiky může být výzvou, zejména pokud máte citlivou pokožku. Zde je několik tipů, jak si vybrat produkty, které minimalizují riziko alergií:
Hledejte certifikáty
Produkty s certifikáty, jako je ECARF (European Centre for Allergy Research Foundation), jsou testovány na alergenní potenciál a jsou vhodné pro citlivou pokožku.
Minimalistická složení
Volte produkty s krátkým seznamem složek. Například krémy od značek jako La Roche-Posay nebo Avène jsou navrženy pro citlivou pokožku a obsahují méně potenciálních alergenů.
Vyhněte se trendům bez rozmyslu
I když jsou přírodní nebo „čisté“ produkty populární, neznamená to, že jsou automaticky bezpečné. Například esenciální oleje, jako je levandulový nebo tea tree olej, mohou být silnými alergeny [12].
Konzultujte recenze
Před nákupem si přečtěte recenze od uživatelů s podobným typem pleti. Stránky jako MakeupAlley nebo Reddit mohou nabídnout užitečné informace o zkušenostech ostatních.
Specifické skupiny a kosmetické alergie
Alergie u dětí
Dětská pokožka je tenčí a citlivější, což zvyšuje riziko alergických reakcí. Výzkum ukazuje, že děti jsou často citlivé na konzervanty a vůně v dětských krémech nebo šamponech [13]. Rodiče by měli volit produkty speciálně navržené pro děti, bez parfemace a s minimem konzervantů.
Alergie u lidí s ekzémem
Lidé s atopickou dermatitidou (ekzémem) mají narušenou kožní bariéru, což zvyšuje riziko alergií. Výzkum ukazuje, že až 40 % lidí s ekzémem má zvýšenou citlivost na kosmetické alergeny [14].
Alergie u starších osob
S věkem se kůže stává tenčí a ztrácí svou přirozenou ochrannou bariéru, což může zvýšit riziko reakcí. Starší lidé by měli volit hydratační produkty s obsahem ceramidů a vyhýbat se agresivním složkám.
Mýty o alergiích na kosmetiku
-
Přírodní kosmetika je vždy bezpečná: Přírodní složky, jako jsou esenciální oleje nebo rostlinné extrakty, mohou být stejně alergenní jako syntetické složky [15].
-
Hypoalergenní znamená bez alergenů: Termín „hypoalergenní“ není přísně regulován a nezaručuje, že produkt nevyvolá reakci.
-
Alergie se objeví okamžitě: Alergické reakce se mohou projevit až po několika dnech nebo týdnech pravidelného používání produktu.
Budoucnost kosmetiky a alergií
S rostoucím povědomím o alergiích na kosmetiku se výrobci snaží vyvíjet bezpečnější produkty. Nové technologie, jako je využití probiotik v kosmetice nebo vývoj produktů bez běžných alergenů, nabízejí naději pro citlivou pokožku. Výzkum zkoumal použití probiotických složek ke zklidnění pokožky a snížení zánětlivých reakcí [16].
Závěr
Alergie na kosmetiku je komplexní problém, který vyžaduje povědomí o složkách, prevenci a včasné léčbě. Čtením etiket, testováním produktů a konzultací s dermatologem můžete výrazně snížit riziko reakcí. Ať už jste nováček v péči o pleť, nebo zkušený uživatel kosmetiky, klíčem je informovanost a opatrnost při výběru produktů. Pokud máte citlivou pokožku, zaměřte se na minimalistické složení a certifikované produkty, které minimalizují riziko alergií.
Reference
[1] Warshaw, E. M., Buchholz, H. J., Belsito, D. V., Maibach, H. I., Fowler, J. F., Jr, Rietschel, R. L., Zug, K. A., Mathias, C. G., Pratt, M. D., Sasseville, D., Storrs, F. J., Taylor, J. S., Deleo, V. A., & Marks, J. G., Jr (2009). Allergic patch test reactions associated with cosmetics: retrospective analysis of cross-sectional data from the North American Contact Dermatitis Group, 2001-2004. Journal of the American Academy of Dermatology, 60(1), 23–38. - https://doi.org/10.1016/j.jaad.2008.07.056
[2] González-Muñoz, P. & Conde-Salazar, L. & Vano-Galvan, Sergio. (2014). Dermatitis alérgica de contacto a cosméticos. Actas Dermo-Sifiliográficas. 105. - https://doi.org/10.1016/j.adengl.2014.09.007
[3] Scheuer, E., & Warshaw, E. (2006). Sunscreen allergy: A review of epidemiology, clinical characteristics, and responsible allergens. Dermatitis : contact, atopic, occupational, drug, 17(1), 3–11. - https://doi.org/10.2310/6620.2006.05017
[4] Johansen J. D. (2003). Fragrance contact allergy: a clinical review. American journal of clinical dermatology, 4(11), 789–798. - https://doi.org/10.2165/00128071-200304110-00006
[5] Lundov, M. D., Krongaard, T., Menné, T. L., & Johansen, J. D. (2011). Methylisothiazolinone contact allergy: a review. The British journal of dermatology, 165(6), 1178–1182. - https://doi.org/10.1111/j.1365-2133.2011.10523.x
[6] Uter, W., Lepoittevin, JP., Lidén, C. (2021). Contact Allergy to Hair Dyes. In: Johansen, J.D., Mahler, V., Lepoittevin, JP., Frosch, P.J. (eds) Contact Dermatitis. Springer, Cham. - https://doi.org/10.1007/978-3-030-36335-2_90
[7] Basketter, D. A., Angelini, G., Ingber, A., Kern, P. S., & Menné, T. (2003). Nickel, chromium and cobalt in consumer products: revisiting safe levels in the new millennium. Contact dermatitis, 49(1), 1–7. - https://doi.org/10.1111/j.0105-1873.2003.00149.x
[8] Goossens A. Cosmetic Contact Allergens. Cosmetics. 2016; 3(1):5. - https://doi.org/10.3390/cosmetics3010005
[9] Burkemper N. M. (2015). Contact Dermatitis, Patch Testing, and Allergen Avoidance. Missouri medicine, 112(4), 296–300. - https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6170075/
[10] Commission Regulation (EU) 2023/1545 of 26 July 2023 amending Regulation (EC) No 1223/2009 of the European Parliament and of the Council as regards labelling of fragrance allergens in cosmetic products (Text with EEA relevance) - http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1545/oj
[11] Schild, J., Kalvodová, A., Zbytovská, J., Farwick, M., & Pyko, C. (2024). The role of ceramides in skin barrier function and the importance of their correct formulation for skincare applications. International journal of cosmetic science, 46(4), 526–543. - https://doi.org/10.1111/ics.12972
[12] deGroot, A., & Schmidt, E. (2016). Essential Oils: Contact Allergy and Chemical Composition (1st ed.). Routledge. - https://doi.org/10.1201/9781003204350
[13] Schlichte, M. J., & Katta, R. (2014). Methylisothiazolinone: an emergent allergen in common pediatric skin care products. Dermatology research and practice, 2014, 132564. - https://doi.org/10.1155/2014/132564
[14] Nardelli, A., Consigli, C., Bercik, P. et al. Contact Allergy in Atopic Patients: What We Suspected and What We Know. Curr Treat Options Allergy 2, 246–256 (2015). - https://doi.org/10.1007/s40521-015-0058-9
[15] Iamsumang, W., Bertilsson, K., Dahlin, J., Promsena, P., Srisuwanwattana, P., Svetvilas, P., Wattanakrai, P., Antelmi, A., Svedman, C. and Sukakul, T. (2025), p-Phenylenediamine-Free Hair Dye?—Misleading Labelling Causing Allergic Contact Dermatitis. Contact Dermatitis. - https://doi.org/10.1111/cod.14813
[16] Gueniche, A., Liboutet, M., Cheilian, S., Fagot, D., Juchaux, F., & Breton, L. (2021). Vitreoscilla filiformis Extract for Topical Skin Care: A Review. Frontiers in cellular and infection microbiology, 11, 747663. - https://doi.org/10.3389/fcimb.2021.747663
Autor: Simona Dvořáková
Simona Dvořáková je spisovatelkou a editorkou v oblasti zdraví a wellness již více než 10 let. V současné době je hlavní redaktorkou. Má neskutečnou schopnost najít ty nejlepší obchody s přírodními doplňky stravy a farmářské trhy, ať jde kamkoli. Je velkou fanynkou CrossFitu a dlouhých túr do lesa.
Původně publikováno v roce 2020, aktualizováno o nový obsah a vědecké poznatky k 26. květnu 2025.