Fenylalanin je esenciální aminokyselina, která hraje klíčovou roli v lidském těle. Od podpory duševního zdraví po přispívání k fyzické výkonnosti je fenylalanin důležitou součástí mnoha biologických procesů.
Autor fotografie: Polina Tankilevitch/pexels.com
Obsah
Přínosy fenylalaninu pro zdraví
Potenciální rizika a škodlivost fenylalaninu
Jak bezpečně začlenit fenylalanin do stravy
Tento článek poskytuje podrobný pohled na fenylalanin, jeho přínosy, potenciální rizika a způsoby, jak jej bezpečně začlenit do stravy.
Upozornění: Obsah na GymClothes má být informativní povahy, ale neměl by být považován za lékařskou radu. Při zahájení nového tréninkového režimu nebo diety je vždy dobré poradit se s důvěryhodným lékařem. Nejsme lékařský zdroj. Názory a články na tomto webu nejsou určeny k diagnostice, prevenci nebo léčbě zdravotních problémů. Nenahrazují konzultaci s kvalifikovaným lékařem.
Co je fenylalanin?
Fenylalanin je esenciální aminokyselina, což znamená, že si ji tělo nedokáže samo vyrobit a musí být získávána stravou. Tato aminokyselina je stavebním kamenem bílkovin a hraje klíčovou roli při syntéze neurotransmiterů, jako jsou dopamin, norepinefrin a epinefrin, které ovlivňují náladu, bdělost a reakce na stres [1].
Fenylalanin existuje ve dvou hlavních formách:
-
L-fenylalanin: Přirozená forma nacházející se v potravinách, jako jsou maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, sója a ořechy.
-
D-fenylalanin: Syntetická forma používaná v některých doplňcích stravy s potenciálními terapeutickými vlastnostmi.
Fenylalanin je také klíčovou složkou umělého sladidla aspartamu, což vyvolává otázky ohledně jeho bezpečnosti, zejména u lidí s určitými zdravotními stavy.
Chemická struktura a metabolismus
Fenylalanin je aromatická aminokyselina s benzylovým postranním řetězcem, což mu dává jedinečné vlastnosti. V těle je enzymem fenylalaninhydroxylázou (PAH) přeměňován na tyrosin, další důležitou aminokyselinu, která slouží jako prekurzor neurotransmiterů a hormonů, jako je melatonin nebo tyroxin [2]. Porucha funkce enzymu PAH vede k onemocnění známému jako fenylketonurie (PKU), které může způsobit závažné neurologické komplikace, pokud není léčeno [3].
Metabolismus fenylalaninu zahrnuje několik enzymatických reakcí. Kromě přeměny na tyrosin může být fenylalanin využit k produkci fenylethylaminu, sloučeniny spojené s pocity euforie a bdělosti. Tento proces je důležitý pro duševní zdraví a kognitivní funkce.
Přínosy fenylalaninu pro zdraví
Fenylalanin nabízí řadu zdravotních přínosů, které jsou podloženy vědeckými výzkumy. Níže uvádíme hlavní oblasti, kde tato aminokyselina hraje roli.
Podpora duševního zdraví a kognitivních funkcí
Fenylalanin je prekurzorem dopaminu, neurotransmiteru, který ovlivňuje náladu, motivaci a kognitivní výkon. Studie zjistila, že suplementace L-fenylalaninem může zmírnit symptomy deprese u pacientů s nedostatkem dopaminu [4]. Tento efekt je dán zvýšenou produkcí dopaminu a norepinefrinu, které podporují emoční stabilitu a duševní jasnost.
Výzkum také ukázal, že fenylalanin může zlepšit kognitivní funkce u jedinců vystavených stresu. Například studie provedená na vojácích pod tlakem prokázala, že suplementace fenylalaninem zlepšila jejich schopnost soustředit se a rychle reagovat na podněty [5].
Zlepšení fyzické výkonnosti
Fenylalanin přispívá k produkci epinefrinu a norepinefrinu, hormonů, které zvyšují bdělost a energii během fyzické aktivity. Výzkum naznačuje, že aminokyseliny, včetně fenylalaninu, podporují regeneraci svalů a snižují pocit únavy po intenzivním tréninku [6]. Tento efekt je obzvláště významný pro vytrvalostní sportovce.
Fenylalanin pomáhá při syntéze svalových bílkovin, což je klíčové pro růst a opravu svalové tkáně. Studie ukázala, že fenylalanin spolu s dalšími esenciálními aminokyselinami podporuje regeneraci svalů a snižuje pocit únavy po intenzivním tréninku [7]. Tento efekt je obzvláště významný pro vytrvalostní sportovce.
Fenylalanin také pomáhá při syntéze svalových bílkovin, což je klíčové pro růst a opravu svalové tkáně. Studie zdůrazňuje, že kombinace fenylalaninu s dalšími esenciálními aminokyselinami zvyšuje anabolické procesy ve svalech [7].
Zdraví kůže a vlasů
Fenylalanin je nezbytný pro tvorbu melaninu, pigmentu, který určuje barvu kůže, vlasů a očí. Přeměnou na tyrosin podporuje produkci melaninu, což chrání kůži před UV zářením. Studie ukázala, že nedostatek fenylalaninu může vést k hypopigmentaci, což může způsobit světlejší skvrny na kůži nebo ztrátu barvy vlasů [8].
Fenylalanin také přispívá ke zdraví kůže podporou syntézy kolagenu, který je nezbytný pro elasticitu a pevnost pokožky, což pomáhá předcházet předčasnému stárnutí.
Pomoc při zvládání bolesti
D-fenylalanin, syntetická forma, byl zkoumán pro svůj potenciál zmírňovat chronickou bolest. Výzkum prokázal, že D-fenylalanin inhibuje enzymy, které rozkládají endorfiny, přirozené analgetické látky těla, čímž prodlužuje jejich účinek [9]. Tento mechanismus může pomoci pacientům s chronickými stavy, jako je artritida nebo neuropatická bolest.
Další studie naznačuje, že D-fenylalanin může být užitečný při léčbě bolesti spojené s migrénami díky regulaci neurotransmiterů v mozku [10].
Podpora imunitního systému
Fenylalanin je nezbytný pro tvorbu bílkovin, které tvoří protilátky, a tím podporuje imunitní systém. Studie ukázala, že dostatečný příjem esenciálních aminokyselin, včetně fenylalaninu, je klíčový pro optimální imunitní funkci, zejména během stresu nebo nemoci [11].
Potenciální rizika a škodlivost fenylalaninu
Přestože je fenylalanin pro většinu lidí bezpečný, existují situace, kdy může představovat riziko. Níže uvádíme hlavní oblasti, které vyžadují opatrnost.
Fenylketonurie (PKU)
Fenylketonurie je genetická porucha, při které tělo nedokáže metabolizovat fenylalanin kvůli nedostatku enzymu PAH. To vede k hromadění fenylalaninu v krvi, což může způsobit poškození mozku, mentální retardaci a další neurologické problémy. Studie zdůrazňuje, že včasná diagnostika a přísná dieta s nízkým obsahem fenylalaninu mohou výrazně snížit riziko komplikací [12].
Lidé s fenylketonurií (PKU) musí pečlivě sledovat příjem fenylalaninu a vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem bílkovin a aspartamu. Moderní léčba zahrnuje přísnou nízkofenylalaninovou dietu, která minimalizuje riziko neurologických komplikací, a v některých případech farmakologickou terapii, jako je sapropterin [13].
Aspartam a jeho kontroverze
Aspartam, umělé sladidlo obsahující fenylalanin, je často předmětem diskusí o bezpečnosti. Některé starší studie naznačovaly možnou souvislost mezi aspartamem a neurologickými problémy nebo rakovinou [14]. Nicméně rozsáhlé přezkumy dospěly k závěru, že aspartam je bezpečný pro většinu populace v doporučených dávkách, s výjimkou lidí s PKU [15].
Někteří lidé hlásí vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy nebo zažívací potíže po konzumaci aspartamu, ale tyto reakce jsou vzácné a nejsou jednoznačně spojeny s aspartamem.
Nadměrný příjem fenylalaninu
Při nadměrné konzumaci doplňků stravy s fenylalaninem mohou nastat vedlejší účinky, jako jsou nevolnost, bolesti hlavy, úzkost nebo zvýšený krevní tlak. Studie varuje, že nadměrný příjem esenciálních aminokyselin může narušit rovnováhu neurotransmiterů, což může vést k neurologickým problémům [16].
Interakce s léky
Fenylalanin může interagovat s inhibitory monoaminooxidázy (MAOI), používanými při léčbě deprese. Kombinace fenylalaninu s MAOI může způsobit hypertenzní krizi, což je život ohrožující stav [17]. Lidé užívající tyto léky by měli suplementaci konzultovat s lékařem.
Citlivost u některých jedinců
Někteří lidé mohou být citliví na fenylalanin, zejména pokud mají neurologické nebo psychiatrické poruchy. Například u jedinců s bipolární poruchou může nadměrný příjem fenylalaninu vyvolat manické epizody kvůli zvýšené produkci dopaminu [18].
Jak bezpečně začlenit fenylalanin do stravy
Pro většinu lidí je přirozený příjem fenylalaninu ze stravy dostačující a bezpečný. Níže uvádíme praktické tipy, jak optimalizovat jeho příjem a minimalizovat rizika.
Vyvážená strava
Zahrňte do jídelníčku potraviny bohaté na fenylalanin, jako jsou:
-
Maso a drůbež: Kuřecí prsa, hovězí maso, krůtí maso.
-
Ryby a mořské plody: Losos, tuňák, krevety.
-
Mléčné výrobky: Sýry, jogurty, mléko.
-
Rostlinné zdroje: Sója, čočka, fazole, ořechy, semínka.
-
Obiloviny a pseudoobiloviny: Quinoa, amarant.
Vyvážená strava zajistí, že příjem fenylalaninu bude v souladu s potřebami těla. Například 100 g kuřecího masa poskytuje přibližně 1 000 mg fenylalaninu, což odpovídá doporučenému dennímu příjmu 25–35 mg/kg tělesné hmotnosti [19].
Opatrnost s doplňky stravy
Při suplementaci fenylalaninem konzultujte dávkování s lékařem, zejména pokud užíváte léky nebo máte zdravotní problémy. Doporučené dávky se pohybují mezi 500–1 500 mg denně, ale individuální potřeby se liší [20]. Příliš vysoké dávky mohou způsobit nerovnováhu aminokyselin.
Kontrola aspartamu
Lidé vyhýbající se aspartamu by měli číst etikety na dietních nápojích, žvýkačkách, nízkokalorických dezertech nebo lécích. Aspartam je označen jako E951 a výrobky s ním musí nést varování „Obsahuje zdroj fenylalaninu“ kvůli rizikům pro lidi s PKU.
Pravidelné zdravotní prohlídky
Pravidelné krevní testy pomáhají monitorovat hladiny fenylalaninu, zejména u lidí s PKU nebo těch, kteří užívají doplňky stravy. U jedinců s PKU je sledování hladin fenylalaninu klíčové pro prevenci toxických účinků na mozek.
Personalizovaný přístup
Nutriční potřeby se liší podle věku, pohlaví, životního stylu a zdravotního stavu. Například těhotné ženy s PKU musí být obzvláště opatrné, protože vysoké hladiny fenylalaninu mohou poškodit plod [21]. Konzultace s dietologem může pomoci vytvořit personalizovaný stravovací plán.
Fenylalanin a životní styl
Autor fotografie: Koval Nadiya/istockphoto.com
Fenylalanin může být cenným spojencem pro lidi s aktivním životním stylem. Sportovci, kteří nosí pohodlné sportovní legíny a věnují se intenzivnímu tréninku, mohou těžit z fenylalaninu, protože podporuje produkci norepinefrinu, což zvyšuje bdělost a energii během cvičení. Například konzumace proteinového koktejlu obsahujícího sójový nebo syrovátkový protein před cvičením může zvýšit dostupnost fenylalaninu a podpořit výkon.
Studenti a profesionálové v náročných pozicích mohou využít fenylalanin k podpoře duševní bdělosti a soustředění. Snídaně obsahující vejce a celozrnný chléb poskytuje vyvážený zdroj fenylalaninu, který pomáhá zvládat stres a zlepšuje kognitivní výkon.
Fenylalanin může také pomoci při zvládání chronického stresu. Studie ukázala, že aminokyseliny, jako je fenylalanin, mohou zmírnit stresové reakce podporou produkce katecholaminů, které pomáhají tělu přizpůsobit se náročným situacím [22].
Fenylalanin v různých fázích života
Potřeby fenylalaninu se liší podle věku a životní fáze. Níže uvádíme, jak může být fenylalanin využit v různých obdobích.
Dětství a dospívání
Během růstu je fenylalanin nezbytný pro vývoj mozku, svalů a imunitního systému. Děti s PKU potřebují speciální kojeneckou výživu s nízkým obsahem fenylalaninu, aby se zabránilo neurologickým poškozením [23]. U zdravých dětí a dospívajících je příjem fenylalaninu zajištěn vyváženou stravou obsahující maso, mléčné výrobky nebo rostlinné bílkoviny.
Dospělost
V dospělosti podporuje fenylalanin fyzickou a duševní výkonnost. Lidé s aktivním životním stylem, jako sportovci nebo profesionálové pod tlakem, mohou těžit z jeho role při produkci neurotransmiterů. Těhotné ženy by měly sledovat příjem fenylalaninu, aby se zabránilo negativním dopadům na vývoj plodu.
Stáří
U starších dospělých může fenylalanin pomoci zachovat svalovou hmotu a kognitivní funkce. Studie ukázala, že dostatečný příjem esenciálních aminokyselin, včetně fenylalaninu, může zpomalit úbytek svalové hmoty spojený s věkem (sarkopenii) [24]. Fenylalanin také podporuje duševní zdraví a může snížit riziko deprese u seniorů.
Fenylalanin a moderní výživa
Fenylalanin je často spojován s moderními trendy ve výživě, jako jsou ketogenní diety, veganské stravování nebo doplňky stravy pro sportovce. Níže uvádíme, jak se hodí do těchto kontextů.
Ketogenní a nízkosacharidové diety
Ketogenní diety, které kladou důraz na vysoký příjem bílkovin a tuků, zahrnují potraviny bohaté na fenylalanin, jako jsou maso, ryby a vejce. Tyto diety mohou podporovat duševní jasnost díky produkci dopaminu a norepinefrinu.
Veganské a vegetariánské stravování
Vegani a vegetariáni mohou získávat fenylalanin z rostlinných zdrojů, jako jsou sója, čočka, ořechy a semínka. Studie ukázala, že dobře plánovaná veganská strava poskytuje dostatek esenciálních aminokyselin, včetně fenylalaninu, pokud je pestrá a kombinuje různé rostlinné bílkoviny [25].
Doplňky stravy pro sportovce
Fenylalanin je součástí proteinových prášků a aminokyselinových doplňků, jako jsou BCAA nebo EAA. Tyto doplňky podporují regeneraci svalů a zlepšují výkon, ale je důležité dodržovat doporučené dávkování, aby se předešlo nerovnováze aminokyselin.
Budoucnost výzkumu fenylalaninu
Vědecký výzkum fenylalaninu pokračuje a zaměřuje se na několik klíčových oblastí:
-
Terapie PKU: Nové přístupy, jako genová terapie nebo enzymová substituční terapie, by mohly zlepšit kvalitu života lidí s PKU [26].
-
Neurodegenerativní onemocnění: Studie zkoumají, zda fenylalanin ovlivňuje riziko Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby díky své roli při produkci dopaminu.
-
Personalizovaná výživa: Budoucí výzkum se zaměřuje na to, jak genetické faktory ovlivňují metabolismus fenylalaninu, což by mohlo vést k individualizovaným doporučením.
Závěr
Fenylalanin je esenciální aminokyselina s širokým spektrem přínosů, od podpory duševního zdraví po zlepšení fyzické výkonnosti a zdraví kůže. Přestože je pro většinu lidí bezpečný, vyžaduje opatrnost u lidí s fenylketonurií, při užívání určitých léků nebo při nadměrné konzumaci doplňků. Vyvážená strava, informovaný přístup k suplementaci a pravidelné zdravotní prohlídky zajistí, že fenylalanin bude přínosem bez rizik.
Díky své roli v moderní výživě a potenciálu pro budoucí výzkum zůstává fenylalanin důležitou součástí zdravého životního stylu. Ať už jste sportovec, student, nebo hledáte způsoby, jak zlepšit zdraví, fenylalanin může být klíčem k dosažení cílů, pokud je využíván s porozuměním jeho funkcí.
Reference
[1] Fernstrom, J. D., & Fernstrom, M. H. (2007). Tyrosine, phenylalanine, and catecholamine synthesis and function in the brain. The Journal of nutrition, 137(6 Suppl 1), 1539S–1548S. - https://doi.org/10.1093/jn/137.6.1539S
[2] Blau, N., van Spronsen, F. J., & Levy, H. L. (2010). Phenylketonuria. Lancet (London, England), 376(9750), 1417–1427. - https://doi.org/10.1016/S0140-6736(10)60961-0
[3] Vockley, J., Andersson, H. C., Antshel, K. M., Braverman, N. E., Burton, B. K., Frazier, D. M., Mitchell, J., Smith, W. E., Thompson, B. H., Berry, S. A., & American College of Medical Genetics and Genomics Therapeutics Committee (2014). Phenylalanine hydroxylase deficiency: diagnosis and management guideline. Genetics in medicine : official journal of the American College of Medical Genetics, 16(2), 188–200. - https://doi.org/10.1038/gim.2013.157
[4] Beckmann, H., Strauss, M. A., & Ludolph, E. (1977). Dl-phenylalanine in depressed patients: an open study. Journal of neural transmission, 41(2-3), 123–134. - https://doi.org/10.1007/BF01670277
[5] Mahoney, C. R., Castellani, J., Kramer, F. M., Young, A., & Lieberman, H. R. (2007). Tyrosine supplementation mitigates working memory decrements during cold exposure. Physiology & behavior, 92(4), 575–582. - https://doi.org/10.1016/j.physbeh.2007.05.003
[6] Mero A. (1999). Leucine supplementation and intensive training. Sports medicine (Auckland, N.Z.), 27(6), 347–358. - https://doi.org/10.2165/00007256-199927060-00001
[7] Pasiakos, S. M., McClung, H. L., McClung, J. P., Margolis, L. M., Andersen, N. E., Cloutier, G. J., Pikosky, M. A., Rood, J. C., Fielding, R. A., & Young, A. J. (2011). Leucine-enriched essential amino acid supplementation during moderate steady state exercise enhances postexercise muscle protein synthesis. The American journal of clinical nutrition, 94(3), 809–818. - https://doi.org/10.3945/ajcn.111.017061
[8] Lu, Y., Tonissen, K. F., & Di Trapani, G. (2021). Modulating skin colour: role of the thioredoxin and glutathione systems in regulating melanogenesis. Bioscience reports, 41(5), BSR20210427. - https://doi.org/10.1042/BSR20210427
[9] Walsh, N. E., Ramamurthy, S., Schoenfeld, L., & Hoffman, J. (1986). Analgesic effectiveness of D-phenylalanine in chronic pain patients. Archives of physical medicine and rehabilitation, 67(7), 436–439. - https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3524509/
[10] Blum, K., Oscar-Berman, M., Waite, R. L., Braverman, E. R., Kreuk, F., Li, M., Dushaj, K., Madigan, M. A., Hauser, M., Simpatico, T., & Barh, D. (2014). A Multi-Locus Approach to Treating Fibromyalgia by Boosting Dopaminergic Activity in the Meso-Limbic System of the Brain. Journal of genetic syndromes & gene therapy, 5(1), 213. - https://doi.org/10.4172/2157-7412.1000213
[11] Li, P., Yin, Y. L., Li, D., Kim, S. W., & Wu, G. (2007). Amino acids and immune function. The British journal of nutrition, 98(2), 237–252. - https://doi.org/10.1017/S000711450769936X
[12] Blau, N., & Erlandsen, H. (2004). The metabolic and molecular bases of tetrahydrobiopterin-responsive phenylalanine hydroxylase deficiency. Molecular genetics and metabolism, 82(2), 101–111. - https://doi.org/10.1016/j.ymgme.2004.03.006
[13] Hegge, K. A., Horning, K. K., Peitz, G. J., & Hegge, K. (2009). Sapropterin: a new therapeutic agent for phenylketonuria. The Annals of pharmacotherapy, 43(9), 1466–1473. - https://doi.org/10.1345/aph.1M050
[14] Soffritti, M., Belpoggi, F., Degli Esposti, D., Lambertini, L., Tibaldi, E., & Rigano, A. (2006). First experimental demonstration of the multipotential carcinogenic effects of aspartame administered in the feed to Sprague-Dawley rats. Environmental health perspectives, 114(3), 379–385. - https://doi.org/10.1289/ehp.8711
[15] (ANS, EFSA. (2013). Scientific Opinion on the re-evaluation of aspartame (E 951) as a food additive. EFSA Journal. 11. 10.2903/j.efsa.2013.3496. - http://dx.doi.org/10.2903/j.efsa.2013.3496
[16] Rocha, J. C., & MacDonald, A. (2016). Dietary intervention in the management of phenylketonuria: current perspectives. Pediatric health, medicine and therapeutics, 7, 155–163. - https://doi.org/10.2147/PHMT.S49329
[17] Horwitz D, Lovenberg W, Engelman K, Sjoerdsma A. Monoamine Oxidase Inhibitors, Tyramine, and Cheese. JAMA. 1964;188(13):1108–1110. - https://doi.org/10.1001/jama.1964.03060390010002
[18] Reininghaus, Eva & McIntyre, R.S. & Dalkner, Nina & Bengesser, Susanne & Birner, Armin & Fellendorf, Frederike & Kapfhammer, Hans-Peter & Meinitzer, Andreas & Zelzer, Sieglinde & HOLASEK, Sandra & Mangge, Harald & Fuchs, Dietmar. (2014). EPA-0451 - Phenylalanine and tyrosine concentrations in euthymic bipolar disorder. European Psychiatry. 29. 1. - https://doi.org/10.1016/S0924-9338(14)77870-8
[19] Pencharz, P. B., Hsu, J. W., & Ball, R. O. (2007). Aromatic amino acid requirements in healthy human subjects. The Journal of nutrition, 137(6 Suppl 1), 1576S–1598S. - https://doi.org/10.1093/jn/137.6.1576S
[20] Joint WHO/FAO/UNU Expert Consultation (2007). Protein and amino acid requirements in human nutrition. World Health Organization technical report series, (935), . - https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18330140/
[21] Koch R. (2005). Maternal phenylketonuria: the importance of early control during pregnancy. Archives of disease in childhood, 90(2), 114–115. - https://doi.org/10.1136/adc.2004.054346
[22] Markus CR, Panhuysen G, Tuiten A, Koppeschaar H, Fekkes D, Peters ML. Does carbohydrate-rich, protein-poor food prevent a deterioration of mood and cognitive performance of stress-prone subjects when subjected to a stressful task?. Appetite. 1998;31(1):49-65. - https://doi.org/10.1006/appe.1997.0155
[23] Anton-Păduraru D-T, Trofin F, Chis A, Sur LM, Streangă V, Mîndru DE, Dorneanu OS, Păduraru D, Nastase EV, Vulturar R. Current Insights into Nutritional Management of Phenylketonuria: An Update for Children and Adolescents. Children. 2025; 12(2):199. - https://doi.org/10.3390/children12020199
[24] Beasley, J. M., Shikany, J. M., & Thomson, C. A. (2013). The role of dietary protein intake in the prevention of sarcopenia of aging. Nutrition in clinical practice : official publication of the American Society for Parenteral and Enteral Nutrition, 28(6), 684–690. - https://doi.org/10.1177/0884533613507607
[25] Melina V, Craig W, Levin S. Position of the Academy of Nutrition and Dietetics: Vegetarian Diets. J Acad Nutr Diet. 2016;116(12):1970-1980. - https://doi.org/10.1016/j.jand.2016.09.025
[26] Harding CO, Blau N. Advances and challenges in phenylketonuria. J Inherit Metab Dis. 2010;33(6):645-648. - https://doi.org/10.1007/s10545-010-9247-7
Autor: Štefan Mládek
Štefan Mládek je zkušený spisovatel, redaktor a bývalý kapitán univerzitního hokeje, který se vášnivě zajímá o sport, zdraví a výživu. Mládek získal bakalářský titul v žurnalistice a magisterský titul v oboru sportovního managementu. Je také certifikovaným osobním trenérem, který píše pro sportovní a výživové publikace na internetu. Štefan je srdcem opravdový gurmán, miluje cestování, vaření a rád zažívá nová dobrodružství.
Původně publikováno v roce 2022, aktualizováno o nový obsah a vědecké poznatky k 8. květnu 2025.